Březen 2012

A to jí nestudí bříško?

24. března 2012 v 11:09 | Vašek
20.3.2012
Z vyprávění mojí sestry Lidky o jejím setkání s tajemným návštěvníkem z hlubin země...
Že se i obyčejná sobotní vyjížďka na běžkách může změnit v dobrodružné setkání s tajemným tvorem, dokládá převyprávěný zážitek mojí sestřičky Lydie...
Letošní třetí březnová sobota slibovala od časného rána krásný, sluncem zalitý den. Lidka s Milanem a Badíkem (maďarský ohař) vyrazili jako obvykle na běžky.
Prosluněné pláně za Božím Darem kde zaparkovali nechali brzy za sebou. Někde v prostoru pod Špičákem se to stalo.
Badík vesele pobíhá kolem jejich po sněhu svištících běžek, Milan bruslí vpředu a Lidka na svých fišerkách jen kousek za ním. Dvojice jako z reklamy. Bílá stopa vedle cesty pro bruslení se ostře zařezává do sněhu. Milan najednou zastavuje a vzrušeně volá na Lidku kochající se scenériemi kolem, ať se dívá! Co to je? Nějaká větev na trati před námi, kdo jí tam sakra pohodil? Pomyslí si pohoršeně. Lidka ale zpozorní a její oči se rozšiřují údivem. Ta domnělá větev se hýbe, kroutí se ze strany na stranu a Lidka vzápětí ve větvi poznává hada!! Na sněhu, kousek od jejích dřívek výhružně zvedá svou hlavičku šedohnědá zmije a se syčením kmitá svým rozeklaným jazýčkem. No to je teda pecka! Odvážná lyžařka pohotově vyndavá mobil vědoma si výjimečnosti situace, nastavuje foťáček...snad mi ten had neuteče...pevnou rukou a s bušícím srdcem pořizuje unikátní snímek. Jen Badík nevzrušeně pobíhá opodál a nevěnuje tajemnému plazovi nejmenší pozornost.
Nejspíš sluncem vyhřáté místo, kde se v hloubce pod povrchem zmije chystala na příchod jarních dní jí předčasně vylákal na povrch. A tady se potkala s Milanem a Lidkou, která jí zachytila na obrázek, jež se jen tak nevidí. Zmije na sněhu v půlce března. Normálně prý vylézají až někdy v dubnu.
Sepsal jsem podle Lidčina vyprávění...

Tento článek byl otištěn 26.3.2012 v Karlovarském deníku