Nevšední zážitek jednoho všedního dne...

23. června 2012 v 9:09 | Vašek
Bylo půl hodiny po poledni druhého letního dne, když jsem vyrazil branou zámeckou směrem, kde každé ráno slunko vstává. Jsouc v příjemném rozmaru, neb se práce dařila a hodin ubývalo, pílil jsem k domovu nepříliš vzdálenému. Nemaje po boku milou svou dcerku, jež nese jméno své matky a jíž občas škádlívám hrou na odhadování původu pocestných, lehce jsem posmutněl neb bystré oko moje popatřilo na cestě několik osob. Pár kroků přede mnou ubírala se pomalým krokem dáma již odkvetlá, dobrých mravů však znalá jak dobře vím. Ovšem malou výtku k ní mám. Neodteklo ještě tolik vody v Rolavě od její návštěvy na prahu našeho příbytku. Ta žena bláhová, známá svou oddaností Jahvovi samému, se tehdá ve svém poblouznění vydala s nějakou svou přítelkou v čase v skutku nešťastném, aby šířila slávu svého boha na našem prahu. Žena má milená, Kateřina, zrovna se hotovila naložit mi krmi nedělní, když prst té bláhové veden snad čertem samým rozezněl zprudka naše zvonky dveřní. Nemaje to sic ve zvyku, jsa povahy bezmála holubičí, v ten čas se mi však v krvi cosi zpěnilo a nebohou jsem zle ode dveří našich vykázal.

Od těch dob se uctivě zdravíme, já samozřejmě vždy prv. Také jí ale už nevidno v blízkosti našeho obydlí. Tak tahle žena tedy kráčela pomalu přede mnou a já, jak jsem řekl, sám na cestě. Hleděl jsem vůkol bystře, aby mému oku neunikl případný lapka za keřem schovaný, ba ani drzá straka neměla by šanci na svůj lup. Viděl jsem, jak žena mravů dbalá nelibě hledí na druhou stranu cesty, kde vesele poskakovalo poupátko spoře oděné, však je léta čas, ovšem zájmu chlapců odrostlejších nedočká se myslím dříve než za pět, možná osm let. Ta dobrá žena, viděl jsem to na ní, byla připravena onen kvítek letní okřiknout, by se dívčí ztratilo ze zraků chlípníků možná z poza zdi vykukujících, ale na cestě jsem byl toliko já. Tedy seznala, že svůj mravokárný projev nechá na čas příhodnější.

Mezitím se však shora po cestě přiblížila skupinka dětí v čele s dívenkou vlasů dlouhých, barvy kaštanové a i oni vesele skotačily pěšinou. Neminul jsem ještě ani zdi zámecké, když jsme se s výše zmíněnou dámou vzájemně zdravili a dítka, vesele cosi na sebe pokřikujíc, přiblížila se na pět kroků. V tu chvíli jak mávnutím kouzelného proutku děti se zklidnily, nechaly před sebe předejít zmíněnou již dívenku, nezralou malinu a ona, zrak neklopíc, hrdě a odvážně, jak správná dcera Čechova, pozdravila mě a s tužkou v ruce hotovila se cosi zapisovat. Optala se, ni záchvěvu v hlasu patrno, zdali mám chvilku čas. Zeptal jsem se, čím jí mohu býti nápomocen a ona, že zpracovávají jakousi anketu školní a jestli bych jim nezodpověděl jednu jedinou otázku dějepisnou. I zachvělo se osrdí mé ostychem a obavou, jsem-li připraven čelit nenadálé zkoušce. Své kroky zastavila i dáma, jíž jsem už tolikrát zmínil. Cítila možná, že dojde zadostiučinění za pokoru, jíž jsem jí před lety způsobil vypuzením od našich dveří. Nebo jí snad zvědavost nedovolila pokračovat v cestě. Dívenka se mi podívala zpříma do očí a pevným hlasem se zeptala zda vím, co znamená výraz defenestrace. Pocítil jsem náhlou sílu, jež se rozlila mým tělem a radost, že tuhle zkoušku ustojím. Řekl jsem dívce i přihlížejícím dítkám stručně oč jde a hotovil se přidat obšírnější výklad historických souvislostí. Ta dobrá duše si cosi poznamenala do bločku, mile se na mě usmála a s poděkováním, jež se dnes od dítek moc často neslyší otočila se, doprovázena svými malými společníky a odkvačili dál do útrob města Nejdku.

A to je vše. Bohulibá dáma cosi prohodila na adresu školní mládeže a možná by ráda i hovor na zmíněné téma zapředla, ale mě kručelo v břiše, a tak jsem spěchal tam, kde mě Kateřinin plný hrnec čekal...
Nebude to s naší školní mládeží snad tak zlé, můžeme-li je potkat pár dní před prázdninami, jak s všetečnými otázkami připraveni jsou překvapit nás nečekaně v ulicích městských.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama