Třináctka, pracák a Allegro...

30. listopadu 2013 v 11:49 | Vašek
A je tady. Kdo nebo co? Sníh. První souvislejší nadílka. Někým toužebně očekávaný, jinými proklínaný a zatracovaný. Prostě je tady. Nakonec, začíná zima. A s ní i blížící se konec roku. Nepovažuji se za pověrčivého i když víka kanálů obcházím. Když se loni překlápěl rok a v letopočtu nového se skvěla třináctka, moc velkou hlavu jsem si z toho nedělal. Už druhý měsíc letošního roku mi ale ukázal, že na tom smolném čísle přece jenom něco možná bude. Vzalo to tehdy docela rychlý spád. V březnu jsem po šestnácti letech skončil v zaměstnání a ocitl se na dlažbě. O tom píšu jinde, nebudu se k tomu vracet. Po dvou měsících se ale vše v dobré obrátilo, takže to s tou třináctkou snad nebude tak horké. Přišla nová práce, vypadá to zase o něco veseleji.
Čas teče jako řeka a ta si rozhodně nevybírá rovnou cestu, všelijak se kroutí a přizpůsobuje se okolnímu prostředí. Na přelomu léta a podzimu takhle sedím s kamarádem Pavlem u kávy a zákusku a bavíme se o všem možném. Probíráme život, práci, společné známé. O letadlech a letectví mluvíme ale nejvíc. Pavel totiž není jen tak ledajaký kamarád. Je to můj bývalý aeroklubový instruktor, muž, jenž mi dal křídla, dalo by se říct. Učil mě létat. Je to už řádka let, ale létání není sbírání lesních malin, jak občas říkával a měl pravdu. Instruktor nebo učitel má přece vždycky pravdu. A tak sedíme, srkáme kávu a přikusujeme zákusky a živě probíráme náš společný koníček. Nesešli jsme se tehdy ale náhodou. Chci se vrátit k létání. Tak o tom hlavně diskutujeme.
O týden později jedeme s Kateřinou na letiště u Chebu, kde Pavel lítá a kde má zázemí i karlovarský aeroklub, jehož jsem bývalým členem. Je 12. října, počasí pošmourné, mraky se válí v souvislé vrstvě tak v pěti stech metrech. No snad to ale vyjde. Když jdeme s Pavlem do hangáru, buší mi srdce jako malý zvon. Katka má v rukou foťák a jde s námi. Hangár je podstatně menší než ten na karlovarském letišti, ale taky ukrývá krásná letadla. To, ve kterém se dnes s Pavlem proletíme, je překrásný ultralight jménem Allegro 2000.
Sedáme si do poněkud těsné kabiny a Pavel mi ukazuje palubní vybavení. Sotva dýchám. Není to jako v Z-142 nebo Z-42 s kterými jsem před léty poletoval v povětří. Letounek je lehčí a je to hornoplošník. Knyply nemáme mezi koleny, ale uprostřed mezi námi je jeden společný pro obě místa zakotvený ve středovém tunelu. Takový větší joystick. Páka ovládání plynu je vlevo od pilotního sedadla i vpravo u sedadla žáka nebo cestujícího. Pavel spouští motor, je jím spolehlivý Rotax 912ULS, který svými sty koni roztáčí třílistou vrtuli. Vyjíždíme ze stojánky, Katka fotí a Pavel mi předává řízení se slovy: "jeď pomalu po pojížděčce k dráze".
Už jsme spolu před časem letěli vyhlídkový let, byly tehdy s námi i Katka s Kačkou, to ale bylo v jiném letadle. Teď jsme spolu zase sami jako tehdy, když mě učil první krůčky po obloze. Pavel je instruktor, zkušený pilot a ví, co si může dovolit. Letounek má dvojí řízení, takže kdykoli může zasáhnout. A já nakonec za sebou mám pár desítek hodin s knyplem v ruce.
Najíždíme na dráhu 053 chebského letiště, Pavel kontroluje prostor kolem nás, do rádia podává informaci o našem úmyslu startovat, bere knypl do pravačky a mě nechává přidržovat se madla na něm, nohy mám lehce na pedálech nožního řízení a v pravé ruce zlehka svírám páku plynu. "Tak jdeme na to?" ptá se Pavel a usmívá se pod knír. "Jasně, jdeme na to!" odpovídám...Rotax radostně řve, letadlo se rozjíždí a zrychluje po dráze. Odlepujeme se a Pavel mi předává řízení se slovy "drž tam sto dvacet a stoupej"...a pouští knypl z ruky! A jsem zase v tom!! Allegro se dere vzhůru k mrakům, přebytek výkonu motoru nás táhne nahoru neobvykle rychle, takovouhle stoupavost tedy Zlín neměl. Brzy dosahujeme tří set metrů nad letištěm, Pavel mi říká ať uberu otáčky na 4 500 a rychlost držím na sto čtyřiceti. Nádhera, opět po letech jsme jen my dva mezi nebem a zemí a v levé ruce držím knypl, nohy na pedálech a pravačkou svírám přípust plynu. "Tak někam leť, třeba na Františkovy Lázně, ty jsou shora krásný", říká do intercomu Pavel a já se rozhlížím, kde městečko je. Plno dojmů, nevím zase kam dřív koukat, co sledovat na paubní desce, co venku. Je to po letech nezvyk, ale srdce mi buší radostí. Kroužíme nad lázeňským městem, parčíky jsou z výšky nádherné, zámeček vypadá úžasně, je to prostě těžko popsatelné, hlavně těch dojmů je zase moc. Pavel mi vysvětluje a názorně ukazuje některé prvky pilotáže odlišné od těch, co znám z dřívějšího létání na těžších Zlínech, ale hlavně mi nechává knypl i plyn v rukou, je to opojný pocit, zase pilotovat letadlo. Vracíme se k letišti, rychlostní R6 s autíčky shora vypadá jako kus autodráhy, ale to už je pod námi chebská zástavba, nádraží a Pavel si bere do ruky knypl, přebírá řízení, přece jen přistání je nejnáročnější část letu. "Neboj, dočkáš se až zase začneš"...
Katka sedí v teple buňky u kávy, venku je docela zima a my před půl hodinou zmizeli někde v dálce. Teď už jsme ale zase spolu a já jí nadšeně vyprávím své zážitky...
Takže si myslím, že to s tou třináctkou nebude tak zlé, ovšem víka kanálů budu stejně dál obcházet :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lola-J Lola-J | Web | 30. listopadu 2013 v 12:02 | Reagovat

Ahoj. Občas (párkrát do roka) pořádám na blogu nějakou soutěž. Tentokrát věnuje výhru do soutěže známá aplikace Printic. :) Když už se blíží ty Vánoce, ráda bych navštívila i Tebe, ať máš také možnost získat svoje vzpomínky ve vysoké kvalitě v krásné oranžové obálce úplně ZDARMA. :) Více informací na této adrese, kde soutěž pořádáme:

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=614401278620684&set=pb.193594527368030.-2207520000.1385226262.&type=3&src=https%3A%2F%2Ffbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net%2Fhphotos-ak-frc3%2F893010_614401278620684_1719680540_o.jpg&smallsrc=https%3A%2F%2Fscontent-b-vie.xx.fbcdn.net%2Fhphotos-frc3%2F1453542_614401278620684_1719680540_n.jpg&size=1200%2C800

Pokud třeba nemáš Android či iOS a Printic si nemůžeš stáhnout, nic se neděje. V případě tvé výhry je možné se domluvit na tebou vybraných fotografiích, které si chceš nechat vytisknout a pošleme ti je na adresu. :)

Budeme se moc těšit na tvou účast v soutěži. Protože výherců bude hned několik! První bude vybrán na základě nejzajímavějšího komentáře a další budou vylosováni! :) Tak doufám, že i Tobě už za pár dní uděláme radost krásnými polaroidovými fotkami podle tvého výběru! :)

Měj se krásně, budeme se těšit. :)

Lola-J + Printic App

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama