Červen 2016

Záhada černé ponožky velikosti 18…

6. června 2016 v 8:50 | Vašek
Je chladné ráno, sluníčko se ještě pořádně nerozkoukalo….chuchvalce mlhy se válí nad poli i loukami, jež obklopují chebské letiště. Nedaleká vodní nádrž Jesenice také ráda přidává svůj díl vlhkosti a já zatím marně vyhlížím hřbety západních pohraničních hor a věž Dyleň na stejnojmenném vrcholu. Nízká oblačnost dá jen sem tam nahlédnout do vyšších pater, ale přece jen občas prokouknuvší modř a dokonce i sluníčko dávají tušit, že nebude trvat dlouho a letiště se bude moci probudit k životu. Zatím jsem tu ale sám. Mám dnes službu. Něco jako letištní dispečer.
Naposledy jsem tu byl ve středu. Kalendář tehdy ukazoval, že je 1. června a na ploše letiště, tedy v jeho části před hangáry a "domečkem" to vřelo. Probíhal tu Dětský den uspořádaný pro několik tříd chebských škol. Malých školáků přijelo asi sto. Když si prohlédli vystavená letadla a opekli buřty, dostali barevné křídy, aby vyjádřili své umělecké touhy a postřehy z návštěvy letiště na letištním betonu. Na pojížděcí dráze Foxtrot, kde děti tvořily, vznikly krásné barevné kresby, které ale několik po sobě jdoucích dešťových přeháněk do soboty zcela smylo.
Jdu tedy teď v sobotu ráno po onom betonu, jenž už je opět ve své obvyklé šedivé přirozenosti, když tu náhle mou pozornost upoutá na zemi cosi malého, podlouhlého a černého…co to je? Skláním se k podivnému, vlhkému vetřelci, jenž se povaluje na našem opečovávaném, historickém, válečném betonu a žasnu. Mezi dvěma prsty se mi lehce chvěje černá ponožka velikosti 18.
Kdo z malých návštěvníků a jakým způsobem tu o svou ponožku před třemi dny přišel, se nikdy nedozvím, stejně jako slova, jimiž nejspíš doma své mamince človíček vysvětloval, proč má jen jednu ponožku?? Nejspíš nikdo netuší, že ta malá, černá, dětská ponožka velikosti 18 leží vedle betonu pojížděcí dráhy Foxtrot na chebském letišti…